Úplněk 14. kapitola

26. dubna 2009 v 11:31 | Mish@ |  Úplněk

14. kapitola- Problém
Do našeho pokoje vtrhl Jasper. Když viděl, co děláme, tak vykulil oči a já taky. Ne že by to bylo pro Jaspera něco nového, ale asi to nečekal…
V mžiku se ale vzpamatoval a hodil po mě polštář.
Jakmile jsem byla alespoň trochu zahalená a Jasper se mohl konečně soustředit, tak na nás začal chrlit hromadu slov.
"Edwarde, okamžitě musíte jít do obýváku. Návštěva se nám vrátila." řekl a z hlasu mu sršela nechuť. Cítila jsem, že je naštvaný a nervózní a to jsem ani nemusela mít jeho schopnost. Byla jsem taky pěkně naštvaná. Takový pěkný večer a oni nám ho takhle zkazí.
Jsem zvědavá co je tak důležitého, že to nemohli vyřešit bez nás.
Naštvaně jsem se zvedla a držela si polštář.
"Jaspere můžu se alespoň převlíct?" zamračila jsem se na něj. Sice za to tak úplně nemohl, ale na někom jsem se musela vybít a Jasper byl holt nejblíž.
Omluvně na mě koukl a vycouval z pokoje a rychle zavřel dveře. Ještě jsem slyšela, jak říká, že si máme pohnout, nebo nás Carlisle roztrhne.
Smutně jsem si povzdechla a zalezla do koupelny, kde jsem si natáhla jeansy a tmavě modré tričko, které se Edwardovi líbí. Edward už byl taky oblečený, a tak jsme šli společně do obýváku. ¨
Tam už seděla celá rodina a seděli, jakoby spolkli pravítko. To bylo špatný. Na druhé straně obýváku seděla na židli Charlotte a vypadala, jako by jí někdo umřel. Věděla jsem, že Edward už ví, o co jde, ale neptala jsem se ho. Byla jsem si jistá, že nám to vysvětlí.
Jako první se ozval tradičně Emmet.
"Tak vysvětlí mi konečně někdo, co se tady děje?" vypadal celkem nabručeně. Asi je taky vyrušili z toho stejného co nás.
Slova se chopil Carlisle.
"Myslím, že nejlíp nám to dokáže vysvětlit Charlotte." podíval se na ni a pohledem ji naznačil, aby začala mluvit.
Charlotte sklopila oči a spustila.
"Víte, my jsme vám o sobě s Johnem vlastně neřekli celou pravdu… My nejsme jen obyčejní upíři. My jsme lovci vlkodlaků."
Uvědomila jsem si, že Charlotte pořád necítím. Vrhla jsem na ni vyčítavý pohled. Vždyť já bych ji přece měla cítit. Jsem štít. Mentální schopnosti upírů na mě neplatí. Ale byla tu jedna vyjímka. A ta právě seděla naproti mě.
Charlotte si asi všimla, že se na ni tak dívám.
"Ano, Bello. Proto jsi nás ani ty necítila. On to vlastně není můj dar, ale přirozenost. Je to jako vy umíte rychle běhat, tak mi prostě nejsme cítit. Při lovu vlkodlaků nám to pomáhá." zase sklopila oči.
Zajímalo mě, co se stalo, že se tak chová.
Charlotte mi vzápětí odpověděla i na tuhle nevyslovenou otázku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama