Úplněk 4. kapitola

26. dubna 2009 v 11:14 | Mish@ |  Úplněk
4. kapitola. Je napsaná z pohledu Renesmee. Vyjadřuje její pocity z rozhodování.






4. kapitola: Nejhorší
Pohled Nessie
Měla jsem radost, ale zároveň jsem se cítila provinile. Jacob mě miloval, ale já jeho ne. Brala jsem ho jako otravného nevlastního bratra, na kterého jsem si už celkem zvykla. Jeho přítomnost mě většinou dost otravovala.
Když jsem se probudila první koho jsem spatřila byl kdo? Jacob. Když jsem šla spát, kdo mi dával jako poslední pusu na dobrou noc? Zase on… Většinou totiž usínal vedle mé postele.
Máma s tátou se ho snažili kolikrát přesvědčit, ať už mi dá pokoj, ale zároveň ho chápali…
Nevím, co si myslel, že k němu cítím, ale byla jsem si jistá, že bych mu to nikdy nebyla schopná říct do očí, protože bych ho hrozně ranila.
No tak jak by vám asi bylo, kdyby vás osoba, do které jste se otiskli, nechtěla nejlépe ani vidět?
Teď tu ale vyvstávala horší otázka. Na jednu stranu jsem strašně chtěla odejít s mámou, tátou, Alicí a Jasperem, jít na novou škola poznat lidi, zamilovat se a takový ty věci co normální lidi chcou, ale na druhou stranu mi něco ve mně nedovolovalo mu ublížit.
Vím, že se musím rozhodnout, ale jak? Co mám teď udělat? Ale o čem vlastně přemýšlím? Chci odejít, jen mě mrzí, že Jacobovi ublížím.
Najednou jsem si vzpomněla, že nejsem sama a podívala jsem se na mámu. To co jsem viděla v jejích očích mě tak rozlítostnilo, že jsem si byla svým rozhodnutím v mžiku jistá.
Podívala jsem se na Jacoba, ale v jeho očích jsem viděla jen podrážděnost.
"Odejdu" řekla jsem prostě a dívala se stále na něj.
Teď už jsem viděla jen vztek. Začal se neovladatelně třást.
"To nedovolím." řekl odhodlaně a začal se třást ještě silněji.
V tom okamžiku přede mnou stála v bojovných pozicích celá rodina. Nevím, jak se jim povedla tahle perfektní souhra, ale já jen vyděšeně těkala pohledem z jednoho na druhého. Z hrdla se jim dralo vrčení, které mě přivádělo k šílenství.
Nevěděla jsem co se děje.
Najednou mi všechno došlo. Jacob musel být strašně rozzuřený, protože své vlkodlačí já neudržel na uzdě a vybouchl.
Jen jsem cítila, jak mě smetla tlaková vlna a já odletěla až k piánu a narazila jsem hlavou na schod. Sice to nebolelo, ale bylo to nepříjemné.
Všichni ostatní to ustáli, jen já ne protože jsem byla slabší než normální upíři. Ve všem jsem byla horší.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama