Úplněk 22. kapitola

9. května 2009 v 18:16 | Mish@ |  Úplněk

Další kapitola mojí povídky. Omlouvám se že až tak pozdě, ale jaksi mi trvalo trochu dýl něž jsem se k ní dokopala. Nevěděla jsem jak to mám udělat. Bavte se a budu ráda za každý komentář.






22. kapitola: Romeo a Julie
Když jsme vystoupali po schodech nahoru, tak jsme objevili obývák. Divný lidi co mají schody do sklepa v obýváku. Ale proti gustu…
Na obývák navazovala kuchyně a vedly z něj ještě čtvery dveře. Do ložnice, koupelny, pracovny a ty poslední do haly, ve které byly obrovské starobylé vstupní dveře.
Ani jsme se nemuseli domlouvat a hned jsme vyšli na ulici. Zajímalo by mně, kde jsme. Zeptala jsem se na to i Edwarda.
"To nevím… Tady to neznám… Ale prozkoumáme to tady, když už tu jsme." Usmál se na mně, až se mi podlamovaly kolena. Ono je vlastně u upírů podlamování kolen vyloučené, ale Edwardův pohled…
Podívala jsem se na jméno na zvonku.
"Charlotte Brighton" přečetla jsem nahlas.
"To bude asi její původní bydliště… Ale v tom případě bychom byli v Londýně…" odtušil Edward.
"Príma, já v Londýně ještě nebyla!!!" jásala jsem. "Ale Edwarde, vždyť ty ses tady narodil." vzpomněla jsem si. "Že mi ukážeš, kde jsi žil…" škemrala jsem.
"Tebe by to zajímalo?" podíval se na mně se zaujatým výrazem.
"Moc." Usmála jsem se.
"V tom případě…" pokynul mi a šli jsme.
"Ale budu se muset trochu zorientovat… Už jsem tady nebyl sto let." zasmál se, protože věděl, jak to zní. A přitom to byla pravda.
Chvíli jsme se jen tak procházeli ruku v ruce, potom jsme ale narazila na obrovský objekt.
"Edwarde, víš co to je?" zeptala jsem se Edwarda, který na budovu se zájmem zíral.
"Bells, to si děláš srandu? Tohle zná každý… To je Westminster Abbey." začal se smát.
"No jooo…" klepla jsem se do čela. "O tom jsm
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama