Emmett a Snape - červený tlačítko

27. června 2010 v 16:47 | Mish@ |  Emmett a Snape
6
Ha, máme pro vás se zlomáti menčí překvápko.
Ať žijí potrhané bránice...
Je tu Emmett a Snape - Bestseller roku 2010 aneb vyžadujeme Pulitzerovu cenu za literaturu!

Mimochodem, přímám návrhy děl, které by se ještě daly dokonale zprznit;-)



V jeskyni:
"Drahý?" zavrlikal laškovně Emmet od plotny a uhladil si svou novou puntíkovanou zástěru.
"Chm…" zamručel Snape a dál se soustředil na cukavé pohyby své nožky přivázané k topení, které je přivázané k balvanu.

"Co by sis dal dnes k večeři? Kuře, nebo králíka?" zeptal se mávaje v každé hnátě jedním chcíplým zvířetem.
"Tak třeba kuře…" zamručel Snape.
"A chceš ho na přírodno, nebo raději oškubat?"
Ale chudák Snape už nestihl odpovědět. Jeskyní se totiž začalo rozléhat ječení sirény a na stěnách se odrážely varovný světýlka.
"Uáááá," zařval Emmet a už se hnal zabezpečit poklop od jeskyně.
"Zmáčkni to červený tlačítko!" ječel na Snapea mezitím, co si navlíkal svou zbrusu novou armádní kombinézu.
"Který?" zeptal se Snape zmateně hledíc na bezpečnostní panel plnej červených tlačítek.
"Ou," Emmet se zarazil a začal na prstech počítat.
"Zkus to třetí zprava v druhé řadě od spoda," prohlásil nakonec a už se hnal k periskopu.
Snape se zhluboka nadechl a zaryl svůj dlouhý křivý prst s nepěstěným nehet barvy uhnilýho listí do toho nebohého čudlíku.
Ovšem, nic se nestalo, to bylo asi tím, že to bylo červené víčko od plnotučného mléka, kterého Emmet nakoupil v akci v Tescu na dva tucty kartónů.
"Nic se nestalo!" zakvičel zděšeně Snape v sladké nevědomosti a začal si rvát i těch posledních pár vlasů, co na hlavě měl. Nutno podotknout, že to šlo ztěžka, poněvadž jeho vlasy byly mastné jak hranolky v KFC a tak po nich prsty jen sklouzly.
"Ale to není-" snažil se odporovat Emmet, ale zastavil se v půlce věty, když ho přerušil z venku řev.
"Co to bylo?" pípl Snape a zachumlal se do svého černého pláště, čímž ještě více připomínal přerostlého netopýra.
Emmet se mezitím konečně dopravil k periskopu a chvíli sledoval okolí, řev stále neutichal. Po chvíli jen mávl rukou a vrátil se k plotně.
"Ále, všechno je ok, to si jen Tarja dělá hlasovou rozcvičku" zabručel a ujal se oškubávání zatuchlé slepice, za jejíž vůni by se nemusel stydět ani samotný mistr hnilobného smradu - slovutný pan Vališ, u něhož den co den roste podezření, že to je poněkud přesluhující zombie.
"Vždyť to znáš, když zpívá, tak blbnou elektronický zařízení, třesou se okenice, praskaj skleničky…" bručel si mezitím spíše pro sebe, zatímco surově zbavoval slepici peří.
"A pak se máš co divit, když mě každý den bolí hlava" zahuhňal uraženě Snape a zrezivělým hřebíkem, který vyštrachal někde z hlubin kapes svého pláště, se začal šťourat v zubech.
Emmet se nad jeho slovy zamyslel. Dovádělo ho to k šílenství, když ho Severus den co den odmítal s výmluvou "bolí mě hlava". Abstinoval už od svatební noci s Rose. Ne že by nebyla hezká, to ne, ale i upír cítí aspoň minimální bolest, jestliže má rozdrcenou pánev, pět zlomených žeber a zlomený vaz. O intimních partiích se raději ani nezmiňujeme.
"Neboj se, Sevíku, až si naspořím nějaké peníze s liškou, tak se odstěhujeme někam, kde tě žádné bolesti hlavy sužovat nebudou a my se konečně budeme věnovat jiným věcem" pronesl nakonec se sladkým úsměvem na rtech a poslal Severusovi vzdušný polibek. Když Severus obratně uhnul polibku a až plně pochopil význam, jeho slov, nasucho polknul. Trochu se při tom zakuckal, jelikož spolknul i ten rezavý hřebík, ale to teď nebyla jeho starost. Starosti bude mít až tak nějak k večeru, jestli se mu zapříčí v konečníku, to už je ale jiná pohádka.

Mezitím někde zhruba dva kilometry od jeskyně:

Smíšeným lesem, do jehož vnitra se skrz koruny stromů prodíraly první sluneční paprsky, kráčely dvě rusovlasé ženy. Podle vzhledu by se mohlo jednat o matku a dospívající dceru. Starší žena byla malého vzrůstu a trochu baculatá a lesem se hnala jako buldozer. Nevypadala nebezpečně, spíše naopak. Avšak když pod paží nesla nálož semtexu a u pasu se jí houpaly dvě devítky, trochu to dojem mírumilovné ženy od plotny kazil. Druhou rukou pevně svírala paži své dcery a táhla ji za sebou jako pytel brambor.
"Já ho zabiju, úchyla starýho, jen ať si nemyslí, že mi jen tak zbouchne dceru" zařičela vztekle paní Weasleyová a zlostně si odfrkla, pokračujíc v honbě.
To však netušila, že za nimi jde Chuck Norris a všechno slyšel. Sice vzdálenost mezi nimi byla tak pět kilometrů, ale i tak všechno slyšel, vždyť i samotné kameny mu uhýbaly z cesty!
"Nikdo tady umírat nebude, o to se postarám" zahřměl mocným hlasem do tiché přírody, a aby dodal na efektu, zapraskal klouby na rukou a hrdě vystrčil bradu. Pět sekund nato zakopnul o svoji vlastní nohu, praštil se do hlavy a to byl konec slavného ochránce zákona.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alciellë Alciellë | Web | 27. června 2010 v 18:50 | Reagovat

Teda, já nemám slov. Dokonce jsem se i zasmála a ne málo, bylo to dobrýýý! ;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama