close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Stopy krve - Tanya Huff

25. února 2011 v 8:47 | Mish@ |  Přečteno
Vicky Nelsonová, soukromá vyšetřovatelka z Toronta, opouští známé prostředí džungle velkoměsta a vydává se na venkov. Komáři a žádné pouliční osvětlení. Ještě že její upíří přítel Henry Fitzroy jede s ní.


Když v Henryho bytě uvidí názornou ukázku vlkodlačích schopností, vlastně se ani moc nediví. Vždyť chodí s upírem a měla být sváčou pro démona. Souhlasí tedy s tím, že se chopí vyšetřování vražd dvou členů vlkodlačí smečky. Jenže jediným vodítkem je zatím jen stříbrná kulka, která byla nalezena vedle těla jednoho z obětí.

A tak se ocitá v Londýně, ne v tom, který je v Anglii, ale v Kanadském Ontáriu. Ubytovává se na farmě vlkodlačí rodiny a začíná pátrat.

Možná by to měla ale jednodušší, kdyby se její druhý milenec a policejní důstojník v jedné osobě, Michael Celluci, nerozhodl, že je Henry zapletený do organizovaného zločinu, a že musí Vicky okamžitě zachránit. Aby ale nakonec jediný, kdo bude potřebovat záchranu, nebyl on sám.

Povede se téhle povedené trojce upír, polda a skoro-slepá-vyšetřovatelka najít pachatele dřív, než přijde k úhoně další lykantrop?




Stopy krve považuji za něco jako lepší průměr. Poutavé vlkodlačí pasáže se střídají s vleklými, které prostě musíme přelouskat, aby děj navazoval. Jako největší mínus považuji to, že téměř hne dod začátku víme, kdo je vrah, takže si celý zbytek knížky akorát klepeme na čelo nad zabedněností hlavních hrdinů, kterí nejsou schopni dát si pár věcí dohromady. Celé rozuzlení se odehraje na asi pěti stránkách a to jen díky tomu, že vyšetřovatelka málem omdlí a shodí na zem knížku, díky které jí okamžitě docvakne, že vrahem je zahradník.

Na druhou stranu tu jsou ale dobře vykreslené postavy, které si prostě musíte zamilovat. Hlavně vlkodlaci. Při pasážích s Danielem/Stínem jsem měla vždycky chuť protáhnou ruku knížkou a podrbat ho za ušima.

Hlavní hrdinové jsou kapitola sama pro sebe. Svérázná vyšetřovatelka, která je ve smě slepá jak patrona, žárlivý policajt a čtyřistapadesát let starý upír. Vickyina postava dává příběhu docela dobrou základnu a navíc je i dobře uvěřitelná. Její přednosti jsou vyváženy začínající slepotou, takže nám nevznikne žádná Mary-Sue. Celluci mě i v minulé knížce strašně iritoval. Na jednu stranu jeho chování chápu, ale na druhou stranu bych mu přála velmi rychlou smrt, aby už neotravoval. Henrymu bych dala víc prostoru. Tím, že se může vyskytovat jen v noci, mi připadá, že na něj spisovatelka trochu zapomíná.

Každopádně tato knížka je dobrou ukázkou toho, co všechno může být pácháno ve jménu Boha nebo pro peníze. Tuto lehce nadpřirozenou detektivku bych doporučila těm, kterým nebude vadit předem jasný vývoj děje a nepřítomnost nějakých překvapivých zvratů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama